www.artur.cz

Významný švýcarský autor své vyznání, že „ke šlendriánu tohoto století se pro nás hodí už jen komedie“, uplatňuje i ve svém dramatu o antickém hrdinovi Herkulovi, který vykonal za svého života tucet velikých hrdinských činů. Zavede nás do Elidy, která se za vlády Augiáše topí v hnoji. Ten neumí situaci řešit a tak se obrací na vyhlášeného hrdinu Herkula a žádá ho, aby zanedbanou Elidu odhnojil. Dokáže statečný rek zdolat i tento nadlidský úkol? Hra vychází v překladu J. Stacha jako 159. svazek edice D. 

Ústřední postavou „nehistorické historie“ je poslední císař rozpadající se Římské říše. Tragickou situaci bývalé mocnosti Dürrenmatt ve své hře traktuje jako absurdní komedii. Vladař země ohrožené nájezdem Germánů a zcela zpustošené se věnuje především chovu slepic, neboť „světu nerozumí“ a v politice nenachází východisko. Toto působivé podobenství vychází v překladu J. Stacha jako 159. svazek edice D. 

V nové verzi vychází mimořádné Dürrenmattovo dílo, které bývá i díky původnímu podtitulu Opera o jedné soukromé bance přirovnáváno k Brechtově Žebrácké opeře. Tato verze má podtitul Komedie o jedné soukromé bance. Autor v příběhu o pádu banky, která je po pět generací tradičně založena na zločinu, s neodolatelným kritickým a zároveň humorným pohledem poukazuje očima nové nastupující generace na neslučitelnost kapitálu a lidskosti. Ve světě kde moc je provázena finančními zájmy vládců, nemá místo demokracie a svoboda. Ke své hře, kde próza přechází ve zpěv, autor říká: „Ve Franku Pátém lidé zpívají, když lžou – v Třígrošové opeře, když mluví pravdu.“ V překladu Jiřího Stacha vychází jako 166. svazek edice D.