www.artur.cz

Narodil se 26. dubna 1841 v pražské měšťanské rodině. Otec, původem ze zchudlého francouzského šlechtického rodu, byl majitelem dřevařského velkoobchodu, matka básníkova pocházela z pražské německé židovské rodiny. S českým prostředím a řečí ho seznámila česká chůva, jíž byl za její vyprávění pověstí, pohádek a bájí po celý život vděčen. Gymnazijní studia, kde byl jeho spolužákem Jakub Arbes, nedokončil, podobně jako studium na technice. Absolvoval však cesty po cizině a potom studoval klasické jazyky soukromě i na univerzitě.
V sedmdesátých letech patřil k lumírovcům (J. Vrchlický, J. V. Sládek ), avšak literárních zápasů, jimiž se skupina prosazovala, se pro svou uzavřenou a nebojovnou povahu neúčastnil. 29. ledna 1901, zemřel v Praze a je pohřben na Vyšehradě na Slavíně. Zeyerova dramata jsou převážně chápána jako dramata knižní a jejich výrazným rysem je lyričnost. Také zde autor zpracovává pohádkové a mytické náměty domácí i cizí. Slovesná látka je zpracována v jedné z nejznámějších skladeb Zeyerových, v pohádkovém dramatickém příběhu Radúz a Mahulena, později zhudebněném Josefem Sukem jako melodram.

* 9. černa 1944 v Praze Ivan Zmatlík po ukončení středoškolského studia pracoval v Národním divadle v Praze nejdříve jako osvětlovač, později jako asistent režie. Po skončení vojenské základní služby studoval na pražské DAMU obor režie. Zároveň spolupracoval s Divadlem za Branou jako inspicient a hrál menší role. Po ukončení studia pracoval jako režisér a dramaturg nejdříve v Karlových Varech, pak v Činoherním klubu a naposledy v DSKN v Praze (nyní Pod Palmovkou). Hostoval m.j. v divadlech v Polsku, v liberecké Ypsilonce, v Činoherním studiu, ve Viole a v dalších divadlech.
Věnuje se překladům z francouzštiny, polštiny a ruštiny, úpravám divadelních her, dramatizacím a pod.
V současné době působí jako nakladatel.
Z překladů:
Fernando Arrabal: Kolo odsouzeného, Jacques Audiberti: Zlo běží (Alarika), E. Ionesco: Plešatá zpěvačka, Nosorožec, Maurice Yendt: Slavík a mechanický pták, Mechanické divadlo (Pierot a vynálezce), Slawomir Mrožek: Hrbáč, Julian Tuwim: Vojín královny Madagaskaru, Serge Ganzl: Fracasse, Kazimierz Moczarski: Rozhovory s katem, Victor Hugo - Débauche: Bídníci, Róžewicz: Bílé manželství, André Maurois: Země tisíce rozmarů, J. Anouilh: A hlavně neprobuďte madam, Skřivánek, S. Mrožek: Baltazar (životopis), A. Camus: Caligula, Nedorozumění
Úpravy a dramatizace:
Jan Nepomuk Štěpánek: Alina aneb Praha v jiném dílu světa, Václav Kliment Klicpera: Ženský boj, Luigi Chiareli: Maska a tvář, Plautus: Tlučhuba
Literatura pro děti:
Tána a tři medvědi
Divadelní studie:
Arrabalovo dramatické dílo, Čechov a Mrožek aneb Listování v Paměti

Helena Zmatlíková ml. (nar. 9. 10. 1980) vystudovala Gymnázium Josefa Škvoreckého a po roce, kdy studovala angličtinu a francouzštinu, pokračovala ve studiu na Literární akademii Josefa Škvoreckého, kde absolvovala magisterský obor Tvůrčí psaní – Mediální komunikace, tvůrčí psaní pod vedením Jiřího Stránského. Jako diplomovou práci napsala filmový scénář Tvarohové řezy. Krátce pracovala v PR oddělení Městských divadel pražských. Od roku 2007 pracuje v nakladatelství Artur jako redaktorka. Vytvořila překlad Malého prince od Antoina de Saint-Exupéry, který vyšel s ilustracemi její babičky Heleny Zmatlíkové. Pro nakladatelství Artur napsala na motivy jejích obrázků básničky pro leporelo Hele, hele, říkanky.